Aqaba - vítejte v Jordánsku

Konečně v Jordánsku. Chtěla jsem se sem podívat už dlouho a v posledních dvou letech už jsem začala podnikat kroky vedoucí k tomuto cíli. S cestovkou už jsem nebyla na zájezdě drahně let (a je to jen dobře) i přesto jsme se rozhodly s kamarádkou Pavlínou pro organizovaný zájezd. Cestovní kancelář Golden Travel se na Jordánsko specializuje a má dobré reference na poznávací zájezdy do Jordánska. My jsme ale nakonec na poznávací zájezd nejely. Oslovila nás last minute nabídka na zájezd k Rudému moři do 5*hotelu s výletem do Petry.  Naše plány na poznání Jprdánska se tak zcvrkly na Aquabu a skalní město Petra. Máme v plánu i výlet do pouště Wadi Rum. Tím bychom si mohly hlavní jordánské atrakce odškrtnout (Mrtvé moře snad dáme, až se nám konečně podaří vyjet i na plánovanou cestu do Izraele).

Přílet do Aquaby proběhl bez problémů, stejně tak odbavení na letišti i v hotelu. Hotel máme kousek od moře a asi 15 minut od centra. Izraelský Elat je co by kamenem dohodil (11km).  Hotel rozhodně neodpovídá tomu, co si představujeme pod pojmem pětihvězdičkový hotel. Což se vyvětluje hned druhý den, kdy na vstupní tabuli vidíme nápis hotelu ozdoben pěti mořskými hvězdicemi. Takže nedorozumění, hotel nenéí pětihvězdičkový ale pětihvězdivový. No aspoň víme, co si pod tím představit. Máme pokoj v posledním patře. Hned po příjezdu reklamujeme špinavou podlahu a neumité skleničky. Roztrhané záclony a zbytky omítky kolem vany jsem naposledy viděla v socialistickém Československu v hotelu v Horní Dolní. Ale postele jsou obrovské, personál je milý (peníze na bakšiš má jisté, ty vybrala hned po příjezdu delegátka).  Musím přiznat, že jsem trochu rozčarovaná.  Nepříjemný dojem  z pokoje vyvyžuje pobyt v hotelovém bazenu, výborná večeře a gin s tonikem v hotelovém baru (ceny tady těm 5 hvězdám  v našem pojetí odpovídají)  a hlavně úžasný vlahý večer na hotelovém balkoně. 

Jinak se od dob Ůčastníků zájezdu nic nezměnilo. Delegátce není radno všechno věřit (papírové mapy tu rozhodně nikde nenajdete = na recepci vám jich dají klidně balík), když delegátka říká opravdu důležitou informaci, polovina účastníků se začne bavit mezi sebou a ti opravdu nad věcí si začnou pouštět videa v telefonu. Pak samozřejmě následuje smršť dotazů na to samé. A nechybí ani bizarní dotazy nebo dokonce stížnosti typu “na zboží tu nemají uvedené ceny, jak máme vědět, kolik co stojí!” nebo “pořád na nás na ulici někdo troubí”. 

Rozčarování z pokoje druhý den plně vymaže koupání. Jordánsko má asi jen 20 km pobřeží, velkou část ukousne jediný Jordánský přístav v Aquabě. Veřejných pláží tu moc není. a ty, které tu jsou vám požitek z koupání nepřipraví. Velké hotely typu Kempinsky mají vlastní pláže, ostatní využívají tzv. plážové kluby. My využíváme Saraya beach club. Z hotelu to máme asi 5 minut pěšky, z balkonu vidíme až na pláž. Písečná pláž obklopuje umělou zátoku, na pláži jsou k dispozici lehátka i slunečníky. Volíme ale ležení nad pláží u bazenu v plážovém “domečku” s pevnou střechou a polštářky.  Nápoje vám přinesou až ke stolečku u lehátka a Pavlína oceňuje, že stejně jako v hotelu  se tu může kouřit.  Tomu říkám dovolená. 

Život ve městě začíná až se soumrakem. Po večeři proto vyrážíme do centra města. Z hotelu je to asi 15 minut a sveze vás tam hotelový autobus. V Aquabě není moc památek ani atrakcí, Velká Bílá mešita je z roku 1975 a pak je tu ještě druhý největší vlajkový stožár na světě (ten největší mají v Severní Koreji). Oboje jsme zkoukly během půlhodinky. Chtěly jsme ještě najít bazar, ten “opravdový” se spoustou stánků, kořením a tou pravou arabskou atmosférou. V klikatých uličkách se nám to nějak nedaří.  Mám dojem, že se motáme v kruhu. Papírová mapa z hotelu je na nic. Mapy.cz jsem si nějak blbě stáhla a největší přiblížení je na úroveň jednotlivých států. Už mě to chození přestává bavit. Vzpruhou je nám káva v maličké kavárně, sedíme na ulici a silný vítr nás neúnavně zásobuje prachem, pískem a špínou z ulic. Romantika. Dáváme poslední šanci nalezení trhu a světe div se, zjevuje se, jak ulička z Harry Pottera.  Omamná vůně koření, záplava oblečení, šátků, bot, ovoce, kusů dobytka, je toho moc a nemám chuť si cokoliv koupit. Na patě mám puchýř, 8 km v sandálkách nebyl nejlepší nápad. Jdeme na taxíka a těšíme se do hotelového baru na gin s tonicem.