Putování kolem Mosely - Moselradweg a Bernkastel-Kues
Německo

Po návštěvě Trevíru se naštěstí změnilo počasí a my můžeme podnikat výlety na prozkoumání okolí střední Mosely. Dvakrát volíme kolo, jednou pěší výlet a do města Bernkastel-Kues jedeme lodí. Nejprve se vydáváme na kole Moselskou cyklostezkou směrem k Trevíru. Jedeme sice proti proudu, ale až do města Schweich je to prakticky po rovině. Cestou se zastavujeme v obci Mehring, nejen, že se tu můžeme občerstvit hned u cyklostezky, ale jsou tu i pozůstatky římské vily (na římské památky tu narazíte všude, nejen v Trevíru). Ve Schweichu uhybáme od Moselské cyklostezky a pro zpestření míříme do kopců. Máte tu ostatně jen dvě možnosti, buď jedete kolem Mosely, kde máte z jedné strany řeku a z druhé strany kopce pokryté vinicemi, což znamená, že jedete na pohodu po rovině nebo uhnete stranou a tím pádem jedete do kopce. Stoupání naštěstí není tak prudké a kolo nakonec chvíli vedu, až když se opět vydáme k řece, takže z kopce dolů (vyhodnotila jsem to jako příliš strmé…). Na první den na kole jsme si zvolili kratší trasu, necelých 50 km a celé se to dá shrnout takto “vinice, kam se podíváš”.
Pro pěší výlet jsme zvolili svah proti Trittenheimu, protkaný stezkami v různých úrovních. Celému kopci vévodí název místní viniční trati - Trittenheimer Apotheke. Nápis je proveden v bílé barvě a připomíná podobný nápis v Hollywoodu. Ty nápisy najdete podél celé Mosely a jednotlivá města zřejmě soutěžila o co nejbizarnější přídomky, najdete tu tak vždy název města plus dovětek jako právě Apotheke, nebo oltáříčky, kočičky, zlaté kapky, bratrstvo, hrdina nebo pasiáns. Náš výlet měla být spíš pohodová procházka s výhledy na Trittenheim. Abychom viděli také něco jiného než vinice, vydali jsme se hlouběji do kopců, kde jsme objevili i lesy a pastviny. Jediný statek v okolí (Reiterhof Kron), který má i pěknou zahradní restauraci, měl bohužel zrovna zavírací den. Ale přidal se tam k nám černý labradorský retrívr Aaron (měl to na obojku) a jal se nás doprovázet na další cestě. Po pár kilometrech už nám to přišlo zvláštní, že se nemá k návratu a že už je od domova hodně daleko. Posadili jsme se na lavičku s tím, že ho to přestane bavit a dá se na cestu zpět. To se ale nestalo, Aaaron se uvelebil u našich nohou a spokojeně čekal. Bylo nám s ním dobře, ale nastal čas informovat majitele (naštěstí měl na obojku kromě jména i telefonní číslo, asi se ztrácí častěji). Byli jsme v tu chvíli kousek od silnice a u rozcestníku, tak si pro něj majitel mohl přijet autem, což ani netrvalo dlouho. Když už jsem myslela, že se stáčíme zpět do Trittenheimu a před sebou máme pár traverz po svahu a několik vyhlídek, se to celé zvrtlo, cesta náhle vedla do lesíka a tam úzkou krkolomnou pěšinou v příkrém srázu, jeden krok vedle a vezeš se dolů… Tohle je značená cesta? Byla. Vyšli jsme na místě nazvaném Konstantinova vyhlídka. Císaři Konstantinovi se tu zjevil kříž a to byl začátek cesty Římanů ke křesťanství. Ani se nedivím, že se mu tu něco zjevilo, jestli šel tou stejnou cestou… Byla jsem zvědavá, jak to bude dál, další zastávkou byla břidlicová jeskyně (břidlice je tu stejně hodně asi jako vína) a měla jsem tušení, že to lepší nebude. Tak to jsem se nespletla. Blbá cesta proložená horolezeckými vsuvkami a navíc dolu. Konec cesty po staré řimské cestě (opět strmá pěšina mezi vinicemi vystlaná ulámanou břidlicí) také sice nepřipomínal pohodovou procházku, ale proti předchozí kozí stezce, vlastně pohoda.
Další výlet na kole volíme delší, naplánováno máme 72 km. Trasa by se také dala nazvat jeko trasa tří cyklotras. Vyrážíme tentokrát po proudu řeky opět po Moselské cyklostezce. Zase je to stejné jako předevčírem, vinice, vesnice, řeka. Po cirka 20 km ale odbočujeme na jednu z vedlejších cyklotras “Maare-Mosel-Radweg”. Tahle cyklotrasa spojuje region “Eifel” s Moselou. Vede z města Daun až k Mosele převážně po bývalé železnici (ostatně stejně jako Moselská cyklotrasa) a celá má přes 58 km. Jedeme ji proti proudu, ale jen posledních 15 km, takže stoupání je hodně mírné. Za mě se mi líbí více než Moselská trasa. Příroda je více různorodá, a to jsme se ani nedostali k jízdě po viaduktech ani k jízdě druhým nejdelším cyklotunelem v Německu. My se ve městě Wittlich (trasa vede středem města po pěší zóně a motání se mezi chodci mě popravdě nenadchlo) odpojujeme a pokračujeme po další cyklotrase údolím Salmu (Salm-Radweg). Až na jedinou výjimku, zato výživnou, jedeme už jen z kopce až do obce Klüsserath, to už jsme opět u Mosely a po známé trase míříme do Trittenheimu.
Bernkastel - Kues
Chtěli jsme se po Mosele také projet lodí. Ta jezdí bohužel jen dvakrát týdně. Po náročnějším cyklovýlětě se nám ale odpočinková plavba nakonec docela hodí. Cílem plavby je Bernkastel-Kues, malebné město nacházející se v srdci Moselského údolí, které je známé svou bohatou historií a krásnou architekturou. Toto město vzniklo vlastně spojením dvou měst na opačných březích Mosely. K historickému městu Bernkastel se připojila po postavení mostu vinařská obec Kues, která je nyní moderní rezidenční částí města.
Historie Bernkastel-Kues sahá zejména do římských časů, avšak osídlení je tu prokázáno již 3000 předn.l. Město se pyšní mnoha historickými památkami, jako je zřícenina středověkého hradu, starý špitál a řada starobylých domů. 400 let staré domy na náměstí jsou opravdovým lákadlem pro turisty, zejména unikátní “špičaté domy”. Je toho tu k vidění hodně, ale protože loď měla skoro hodinu zpoždění nezbývá nám na prohlídku moc času. Vydrápeme se na hrad a posedíme v hospůdce na náměstí a už je čas návratu.
Na kole je to sem jen 28 km (po rovině kolem řeky), zítra tedy možná využijeme poslední den k návratu do tohoto přitažlivého města a trasu, kterou jsem dnesu ujeli lodí si dáme ještě jednou na kole.