Jajce - vodopády, kam se podíváš

Přejezd z Kotoru do bosenského města Jajce byl dík kombinaci překonávání různých hor, soutěsek a špatných silnic hrozně úmorný, navíc za neskutečného vedra. Necelých 400 km jsme tak s malými přestávkami jeli 8 hodin. Nejdelší zastávku jsme si udělali v Mostaru, kde já jsem se šla podívat na slavný most a Míra čekal v autě, protože most už viděl. Musím také přiznat, že moje geopolitické znalosti Balkánu se zejména tady v Bosně a Hercegovině projevily jako mizivé. Netušila jsem například, že Bosna je de facto konfederace dvou států: Bosny a Hercegoviny a Republiky Srbské (ta zaujímá asi 46% rozlohy a žije zde 35% obyvatel, “kupodivu” skoro samí Srbové), ještě je tu region Brčko - ten od sebe odděluje na východě obě zmíněné republiky. Také jsem netušila, že velkou menšinou jsou zde Chorvaté (15% a tady v Jajce jich je přes 40%), co jsem ale věděla, že většina obyvatel Bosny a Hercegoviny se hlásí k Islámu (51%). V Jajce jsou například minimálně 4 mešity. Kdysi dávno bývalo Jajce dokonce hlavním městem Bosny (a ano, znamená to vejce). Znovu se vrátím k té nedávné historii, ještě 30 let po válce jsou tu vidět stopy po střelbě na domech a dva památníky padlým (jeden je na náměstí v historickém centru a druhý u mešity hned vedle) jsou posety jmény a ukazují, že zde umíraly celé rodiny.

My máme jeden den na to, abychom navštívili všechny hlavní turistické atrakce, které Jajce nabízí. Naplánovali jsme si nenáročnou asi 10 km dlouhou trasu. Prvním cílem jsou mlýnky (mlinčiči) na řece Pliva. Cesta nás vede kolem řeky Pliva až k malému Plivskému jezeru a míjíme celou řadu menších či větších jezů a vodopádů. Řeka tu vytváří malebné scenérie a fotím opět jako o život. Konečně přicházíme k velkému Plivskému jezeru a pod ním se nacházejí už zmíněné mlýnky. Jedná se o 20 staveb, malých domečků, umístěných přes řeku v místě, kde voda tvoří peřeje a padá rychleji dolu. Domečky jsou vzájemně propojeny dřevěnými můstky a dříve byly pod každým domkem mlýnská kola, která poháněla mlýnské kameny v domcích. Mlýnky tu jsou už přes 400 let. Patřily bohatým statkářům, kteří je pronajímali místním obyvatelům za odvod 10% namleté mouky. Každá rodina měla na mletí vyhrazený konkrétní den v týdnu. Dnes jsou mlýnky kulturní památkou a součástí bosenského kulturního dědictví.

Od mlýnků se vracíme zpět do města na další atrakci, a to je velký vodopád v Jajce. Vodopád je přímo v centru města u soutoku řek Pliva a Vrbas. Nejlepší výhled na vodopád je ze speciální plošiny, která je tu vybudována nejen pro pozorování vodopádů (za vstup na plošinu se platí a rozhodně to doporučuji), ale hlavně pro každoroční skoky do vodopádu. Již šestým rokem se v Jajce konají závody ve skocích do vodopádu, podle mě je to dost riskantní podnik, ale podle toho, co jsem našla na internetu, dost oblíbený. Vodopád je opravdu impozantní, je asi 27 metrů vysoký a je to nejen symbol města Jajce, ale prý i celé Bosny. 

Posledním dnešním cílem je pevnost nad městem. Jak už jsem psala, kdysi bývalo Jajce hlavním městem Bosny a z té doby (14.-15. století) je i bývalý královský palác a pevnost na kopci nad městem. Dnes už je to jen travnatá zřícenina se zbytky opevnění a rozpadlou věží. Je zde ovšem krásný výhled na město. 

Kromě námi navštívených turistických cílů jsou ještě v Jajce katakomby a mezi další zajímavé stavby v Jajce patří pozůstatek předkřesťanského chrámu boha Slunce Mithry nebo třípatrová věž Sv. Lukáše. 

Proč jsme nakonec v Jajce nebyli plánované dva dny se dozvíte zde: Vinicemi nedaleko slovinské Ptuje