Okolo horní Drávy - verze 2023

Po roce se s Pavlínou vracíme “na místo činu”. Naše loňské cyklotoulky po horní části Drávské cyklotrasy se nám natolik líbily, že jsme se rozhodly si to s drobnými obměnami zopakovat. (více o našem loňském pututování zde Drauradweg - cyklotrasa údolím řeky Drávy (1) , Drauradweg - cyklotrasa údolím řeky Drávy (2), Drauradweg - cyklotrasa údolím řeky Drávy (3) a Möllertalradweg). Naše vyprávění muselo být velmi poutavé, protože tentokrát se naše řady rozrostly o další 4 účastníky a jednoho psa. Kvůli počasí jsme tentokrát jako první jeli druhou etapu z Nikolsdorfu do Sachsenburgu, tam jsme ale kvůli bouřce nedojeli a na vlak jsme nasedali už v Lindu, zmoknutí jsme se stejně nevyhnuli. Druhý den jsme vyrazili na etapu 1 ze San Candido do Nikolsdorfu. Stejný nápad mělo bohužel obrovské množství dalších turistů na kolech. Také první, co po vystoupení v Itálii uvidíte, je obrovská půjčovna kol (tady si kolo půjčíte a v Lienzu na nádraží jej zase vrátíte). Nenáročnou cestu, převážně z kopce zvládne opravdu každý. Vloni nám zážitek trochu zkazil déšť, letos neustálé komplikované předjíždění bezohledných skupinek cyklistů (hlavně italských). Cestu jsme si zpestřili výjezdem lanovkou na Mont Helm s vyhlídkou na Tre Cime, které ale, jak se ukázalo, odsud vůbec nejsou vidět. 

Aguntum

Přejezdový den jsme využili pro “kulturní” zážitky. Napřed jsme navštívili hrad Bruck v Lienzu. Hrad je využíván jako galerie a převážná část výstavy je věnována životu a dílu místního malíře jménem Albin Egger -Lienz. Ačkoliv nikdo z nás tohoto umělce neznal, pro místní je to významný rodák a některá z jeho děl byla impozantní. Za návštěvu hrad určitě stojí.  Z Lienzu vedla naše cesta zpět směrem k Nikolsdorfu, kde jsou na půli cesty v obci Dölsach jediné římské vykopávky v Tyrolsku. Najdete tu muzeum  i venkovní vykopávky.  Oboje nás nadchlo, vše je perfektně označeno a v materiálech, které dostanete u vstupu najdete spoustu dalších informací. Nejzajímavější jsou vykopané římské lázně a velký atriový dům. Nad lázněmi je navíc vystavěna vyhlídková věž a vykopávky si tak můžete prohlédnout i z vrchu. Vřele doporučuji, pokud navštívíte  Lienz, zajet si i na Aguntum. 

Millstättersee 

Další změnou v letošním programu bylo vynecháni etapy do Villachu, která nám připadala trochu nudná a už jsme ji s Pavlínou nechtěly jet znovu. Náhradní program tvořil výlet k Millstätterskému jezeru. Celá trasa od hotelu k jezeru a pak kolem jezera měla mít asi 65 km. Už z předchozí věty se dá správně usoudit, že těch 65 km úplně neklaplo.  Nejprve nás čekalo 15 km mírného  stoupání k východnímu cípu jezera, do městečka Seeboden. Odtud jsme začali okružní trasu kolem jezera. Jižní břeh se objíždí převážně lesem, což bylo v horkém letním dni příjemné, ale cesta je to hodně zvlněná, takže už jsme se těšili na občerstvení, to tu ovšem nenajdete. Je tu jediná restaurace zhruba v polovině jižní cesty, a to už jsme měli našlapáno 28 km, naše zastávka se tak dost protáhla. Přehodnotili jsme náš plán a rozhodli jsme se vynechat cestu po severním břehu a dojet jen do města Döbriach v západním cípu protáhlého jezera a odtud se vrátit do Seebodenu lodí a dojet už jen 16 km zpět do hotelu. Plán to byl skvělý a kupodivu vyšel. Celkem jsme najeli přes 47 km a k tomu jsme se ještě mohli kochat vyhlídkou na jezero při plavbě lodí.

Wörthersee

Naše poslední etapa byla opět jezerní. Pan domácí nás odvezl k jednomu z nejznámějších rakouských jezer, k Wörthersee. Jezero jsme měli objet (cca 35 km na kole), vykoupat se a dostavit se v 17 hodin na odvoz do hotelu. Stejně jako u Millstättersee ani u tohoto jezera nám náš ambiciozní plán nevyšel. Vyrazili jsme po severním břehu. Horko bylo nesnesitelné, cesta byla sice prakticky po rovině, ale převážně kolem silnice a bez kouska stínu. Po 17 km jsme to vzdali, bylo jasné, že koupání už nestíháme. Těsně před Klagenfurtem jsme se rozhodli zopakovat “trik” s lodí. Hodinu do odjezdu lodi jsme strávili jako obvykle v restauraci. Další dvě hodiny pak v kryté části lodi, protože na slunci se nedalo vydržet. Cesta zpět začala výstrahami před bouřkami v rozhlasových zprávách. Bouřka měla dorazit do půl hodiny, a to se skutečně stalo. Musím přiznat, že se nám dost ulevilo, když jsem ve zdraví dorazili do hotelu.